Apulie exotická kráska Itálie / brána mezi západní a východní civilizací

 


Vnímáme-li Apeninský poloostrov jako italskou jezdeckou botu, potom region, který vyplňuje její jihovýchodní část, můžeme označit za patu. Itálie půlí Středomoří, její špička směřuje k jihozápadním obzorům a pata míří dozadu k východu. Blíží se k Balkánu, který je od ní v oblasti Otrantského průlivu vzdálen méně než 80 kilometrů. Apulie tak byla předurčena hrát roli brány mezi západní a východní civilizací. Nejstarší antická silnice „Via Appia“ procházela Apeninským poloostrovem z Říma až do dnešního apulského přístavu Brindisi. Tady končila a cestovatelé museli sesednout z koní a přestoupit na loď, aby mohli pokračovat v putování dál do Orientu. Poslední boj antických Řeků s římským impériem na půdě Apeninského poloostrova se odehrál v prostoru Apulie a řecký epeirský král Pyrrhos zde „utrpěl“ vítězství, které ho natolik vyčerpalo, že vedlo k jeho porážce a vzniku výrazu „Pyrrhovo vítězství“. V 9. století tady vytvořili Arabové islámský emirát. Z nedalekého balkánského pobřeží v raném středověku pronikla na Apeninský poloostrov řecká byzantská říše a v Apulii se usadila na stovky let. Roku 1480 ve šlépějích Byzantinců přišli jejich islámští porobitelé. Tehdy si nejvýchodnější část Apulie podmanili osmanští Turci. Byl to jejich jediný územní zisk v Itálii. Jak rychle Turci přišli, tak svižně byli vypuzeni. Apulské pobřeží si vítězní neapolští panovníci ohradili pevnostmi, které dodnes patří k hlavním památkám regionu. Brána k Orientu se proměnila v hradbu mezi dvěma odlišnými civilizacemi.
 

 
Apulie je specifický kraj nejen svou polohou v blízkosti Balkánu. Jde o jeden z největších italských regionů. Zaujímá větší plochu než Jihočeský a Plzeňský kraj dohromady. Pobřeží Apulie měří zhruba 800 kilometrů a dělí se o něj Jaderské a Jónské moře. Kraj leží na vápencové kře, která dává pobřeží i vnitrozemským skaliskům světlý nádech. Eroze vyhloubila do měkké vápencové masy množství jeskyní. Už od starověku byl region dodavatelem olivového oleje a obilí. I v současnosti se tu ve velkém pěstují olivovníky. Produkuje se tu zhruba polovina italského olivového oleje. Roste zde na 50 miliónů olivovníků. A protože má Apulie zhruba 4 milióny obyvatel, připadá na každého člověka 12 olivových stromů. Není náhoda, že olivovník vévodí krajské vlajce. Do zemědělské krajiny Apulie však zapadají i mandlovníky, vinice nebo tabák. Apulie se krčí za hradbou Apenin, a proto z ciziny není příliš vidět. Mezi turisty v Apulii zatím vládnou domácí Italové nad zahraničními návštěvníky. Hosté zde oceňují čisté moře, které se díky světlému skalnímu podloží nebo bílému písku barví do odstínů, které na reklamních poutačích vábí návštěvníky jako „karibské“ či „maledivské“ pláže.

Autor článku pro CK Redok Travel: Michal Hrazdil, 23.4.2021