Pyramidy v Egyptě: Dokonalé svědectví starověkého umu

Egyptské pyramidy patří bezpochyby mezi nejpodivuhodnější a nejvíce obdivované stavby na světě. Jako jediné ze sedmi divů antického světa se dochovaly do dnešních dnů a uchvacují návštěvníky svými rozměry, tvarem a tajemnou historií.

Prohlídka pyramid je neodmyslitelnou součástí každého výletu do Egypta. I když si většina lidí vybaví pouze ikonické pyramidy v Gíze, na území Egypta se nachází přes 130 pyramid. Skutečný počet pyramid, které se v Egyptě nacházely se již nedozvíme, jelikož mnoho z nich dosud nebylo objeveno a mnoho jich také již zaniklo.
 

Jak staré jsou pyramidy?

V dnešní době se informace o stáří pyramid trochu různí. Pyramidy si většina lidí spojí se starověkým Egyptem, avšak je potřeba brát v úvahu, že jeho dějiny se táhnou po tisíce let a během této doby procházel Egypt vzestupy i pády.

Stavba pyramid se soustředila do poměrně krátkého časového úseku, zhruba 500 let, v rámci „zlatého věku“ Staré říše. V tomto období dosáhla egyptská civilizace vrcholu svého rozkvětu a pyramidy se staly symbolem moci a majestátnosti faraonů.

I když se pyramidy stavěly jen v tomto krátkém úseku egyptských dějin, zanechaly ve světě nesmazatelnou stopu. Dodnes vzbuzují úžas a zvědavost a představují svědectví o genialitě a dovednosti starověkých Egypťanů.
Nejstarší známá pyramida na světě se nachází na pohřebišti v Sakkáře – stupňovitá pyramida faraona Džosera z roku 2648 př.n.l., kterou postavil geniální architekt Imhotep. Džoserova pyramida je považována za vůbec nejstarší kamenný monument na světě zachovaný do dnešních dní.
 

Proč se stavěly pyramidy?

Pyramidy byly původně koncipovány jako hrobky pro příslušníky privilegovaných tříd egyptské společnosti. Předchůdkyněmi pyramid byly mastaby, hrobky ve tvaru komolého čtyřbokého jehlanu. Stavěly se před příchodem pyramid, ale také v době pyramid a dokonce i po ní.

Tento účel výstavby byl úzce spojen s egyptskou vírou v posmrtný život. Faraon byl považován za božského krále a po své smrti měl pokračovat ve své vládě v záhrobí. Pyramida tedy sloužila jako jeho věčný domov, kde měl být vybaven vším potřebným pro život po smrti.

Pyramidy ve většině případů nejsou samostatnými izolovanými stavbami, ale jsou součástí pyramidových komplexů. Kromě pyramid samotných, patřily do těchto komplexů ještě zádušní chrámy, svatyně a tzv. satelitní pyramidy. Tyto komplexy měly velký náboženský, ideologický, politický a hospodářský význam. Mnohé pyramidy mají složitý systém větracích šachet, jejichž přesný účel není zcela jasný.
 

Vývoj staveb v čase

• Stará říše (cca 2686–2181 př. n. l.): V této éře dosáhlo stavitelství pyramid vrcholu. Pyramidy byly obrovské a složité stavby, vybavené pohřebními komorami, chodbami a dalšími místnostmi. Jejich stavba vyžadovala obrovské množství zdrojů a pracovní síly.


• Střední říše (cca 2055–1650 př. n. l.): Ve Střední říši došlo k určitému zjednodušení pyramid. Byly menší a méně zdobené než pyramidy Staré říše. Někteří faraoni se dokonce rozhodli být pohřbeni v hrobkách vytesaných do skal.


• Nová říše (cca 1550–1069 př. n. l.): V Nové říši se faraoni začali více zajímat o pohřby v Údolí králů, kde si nechali vytesat hrobky do skalních stěn. Pyramidy však úplně nezmizely, ale byly stavěny spíše jako symbolické hrobky nebo mauzolea.

 

Materiály, technologie a stavitelé

Stavba egyptských pyramid byla obrovským technickým a organizačním výkonem, který dodnes vzbuzuje údiv a obdiv.
Základním stavebním materiálem byl vápenec, který byl těžen v lomech v blízkosti staveb. Tento materiál byl relativně měkký, což umožnilo jeho snadnější zpracování, ale zároveň dostatečně tvrdý, aby zaručil stabilitu pyramidy. Pro vnitřní komory a některé povrchové úpravy byl použit i granit, který byl těžší a tvrdší, a proto byl dopravován z vzdálenějších lomů.

Určit přesnou hmotnost jednotlivých kamenů použitých při stavbě pyramid je velmi obtížné, jelikož se lišila podle jejich velikosti, typu kamene a konkrétní pyramidy. Váha kamenů se pohybovala od několika tun až po desítky tun. Největší bloky, zejména ty z granitu, mohly vážit i více než sto tun.

Mylně se hovoří o tom, že na stavbu pyramid bylo potřeba mnoho otroků. To však není pravda. Pyramidy byly stavěny desítkami tisíc zručných pracovníků, kteří za práci dostali zaplaceno. Odhaduje se však, že na vzniku jedné pyramidy se musela podílet až čtvrtina všech obyvatel země.

Důkazem je neuvěřitelná přesnost staveb. Jejich strany jsou téměř dokonale rovné a úhly jsou velmi přesné. Většina pyramid je orientována podle světových stran, což svědčí o pokročilých astronomických znalostech starých Egypťanů.

Technologie stavby pyramid je dodnes předmětem mnoha diskuzí a hypotéz. Přesná metoda stavby není známa, ale odborníci se domnívají, že byly použity následující postupy:

• Rampa: Pravděpodobně nejrozšířenější teorie předpokládá, že byly postaveny rampy z hlíny nebo cihel, po kterých byly taženy obrovské kamenné bloky.
• Páky a kladky: K manipulaci s těžkými bloky byly použity různé druhy pák a kladek.
• Vodní systém: Dle dochovaných informací Egypťané využívali systém kanálů a lodí k přepravě kamenných bloků po vodě. Na pevnině byly vláčeny na saních.

 

Pyramidy s přívlastkem NEJ

Největší a nejznámnější - Cheopsova pyramida

Největší a nejznámější pyramida na světě. Je také nazývána Velkou pyramidou a patří mezi sedm divů antického světa.
 

Nejstarší – Džoserova pyramida

Džoserova pyramida, neboli Stupňovitá pyramida v Sakkáře, byla první rozsáhlou kamennou stavbou na světě. Nachází se jihozápadně od Káhiry a byla postavena pro faraona Džosera ze 3. dynastie kolem roku 2667 př. n. l.
 

Nejmenší - Menkaureova pyramida

Nejmenší z velkých pyramid v Gíze, ale stále velmi působivá. Co jí dělá výjimečnou? Na stavbu Menkaureovy pyramidy byl použit větší podíl žuly než u ostatních pyramid. Žula je tvrdší a odolnější materiál, což přispělo k jejímu lepšímu zachování. Menkaureova pyramida má jeden z nejzachovalejších pohřebních chrámů ze všech pyramid v Gíze a mnoho dalšího.

 

Mýty, záhady a tajemství pyramid

Pyramidy jsou jedním z nejzáhadnějších staveb, které kdy člověk vytvořil. Pojďme se společně podívat na některé z nejznámějších mýtů, záhad a tajemství, které se k pyramidám vážou:
 
Hrobky faraonů: Zatímco je všeobecně přijímáno, že pyramidy sloužily jako hrobky faraonů, jejich přesný účel a význam mnohých komor a chodeb stále není zcela jasný.
Astronomická observatoř: Někteří vědci se domnívají, že pyramidy mohly sloužit také jako astronomická observatoř, díky svému přesnému zarovnání se světovými stranami.
Energetické centrum: Existují teorie, které tvrdí, že pyramidy byly energetickými centry, které měly vliv na okolní prostředí a na lidi.
Ztracené komory: Existují teorie o skrytých komorách uvnitř pyramid, které by mohly obsahovat neocenitelné poklady nebo důkazy o pokročilých znalostech starověkých Egypťanů.
Prokletí faraonů: Legenda o prokletí faraonů, které stihne každého, kdo naruší jejich hrobku, dodává pyramidám punc tajemna a strachu.
Mimozemská technologie: Někteří lidé věří, že pyramidy byly postaveny za pomoci mimozemšťanů, kteří poskytli starým Egypťanům pokročilé technologie.
Kosmické lodě: Existují teorie, které tvrdí, že pyramidy byly ve skutečnosti přistávacími plochami pro kosmické lodě.
Síla pyramid: Někteří lidé věří, že pyramidy mají léčivé účinky a že mohou ovlivňovat růst rostlin nebo ostrit břitvy.
Věštění budoucnosti: Existují různé metody věštění spojené s pyramidami, například pomocí kyvadla nebo číselných kombinací.